Významné milníky v historii světové animace

Světová animaceLidské oko je přeze všechno, co díky němu dokážeme vnímat, nedokonalý orgán. Ale právě jeho nedokonalost umožňuje vytvořit za určitých podmínek iluzi pohybu, kterou nazýváme animace. Již v 19. století byly vytvořeny první optické hračky, které využívaly tohoto jevu, a jejich postupným zdokonalováním byly vyvinuty první filmové kamery plynule zachycující pohyb.

Od doby vzniku animovaného filmu uplynulo již více než 100 let. Tím prvním filmem, zachyceným první trikovou kamerou, byly kreslené Humorné fáze směšných tváří (1906) novináře a výtvarníka J. S. Blacktona.1 V průběhu 1. pol. 20. století se objevilo mnoho osobností, které významně přispěly k vývoji animace. Za všechny zde zmiňme Rusa Vladimira Stareviče, jakožto průkopníka loutkové animace, a Američana Walta Disneyho, jehož kreslená tvorba byla vzorem pro mnoho animátorů a který mj. dal vzniknout dodnes využívanému souboru „(…) technologických postupů, které jsou nutné k vytvoření obrazu a jeho dynamiky v animovaném filmu.“2

J. S. Blackton – Humorné fáze směšných tváří (1906)

V 2. polovině 20. století zažívá rozmach odvětví informačních technologií a s ním možnosti digitalizace obrazu. Na scénu vstupuje počítačová animace. Zprvu je využívána v reklamách a ve filmech k tvorbě zvláštních efektů, ale roku 1986 John Lasseter vytvořil první krátký v počítači animovaný film Luxo jr. o lampičce, která se později stala součástí loga studia Pixar. Od stejného autora, J. Lassetera, pochází také první celovečerní počítačem animovaný film Toy Story (1995).3

J. Lasseter – Luxo Jr. (1986)

Během prvního desetiletí 21. století se stávaly stále populárnějšími filmy, ve kterých divák vnímal iluzi hloubky prostoru a stával se tak „bezprostředním“ účastníkem děje.4 Prvním takovým animovaným filmem byl Polární expres (2004) režiséra Roberta Zemeckise. Za přelomový je pak považován film J. Camerona Avatar (2009), ve kterém se snoubí hraný film a téměř dokonalá počítačová animace, která dala vzniknout mimozemskému světu plnému fantastických bytostí. Iluzi skutečnosti ještě dotváří hloubka obrazového prostoru, kterou je bohužel možné obdivovat jen ve specializovaném kině.

R. Zemeckis – Polární expres (2004)

J. Cameron – Avatar (2009)


Pozn.: Svět mimozemské Pandory od času 1:50.

1 DUTKA, E. Animovaný film: úvod do scenáristiky animovaného filmu: minimum z historie české animace. Praha 2002, str. 19
2 KUBÍČEK, J. Úvod do estetiky animace. Praha 2004, str. 77
3 Tamtéž, str. 101
4 Stereoskopický způsob snímání obrazu je synchronizovaný záznam dvěmi kamerami prezentujícími pravé a levé lidské oko vytvářející při pohledu na obraz za pomoci speciálních brýlí iluzi hloubky prostoru