Český a slovenský animovaný film v letech 1945-1969

Česká a slovenská animacePrvní animovaný film natočený v bývalém Československu byl Zamilovaný vodník (1928) autorů Karla Dodala a národní umělkyně Hermíny Týrlové.1 Teoretik a tvůrce Edgar Dutka však považuje za skutečný počátek animované tvorby rok 1945.2

Počátky animovaného filmu v Čechách

V roce 1945 byl vydán Benešův dekret 50/ 1945 Sb., který „ (…) svěřoval státu monopol na výrobu a distribuci filmů.“3 a který mj. stanovil, že celovečerním projekcím v kinech bude předcházet filmový týdeník a krátký film. Právě ona podmínka krátkého filmu dávala příležitost tvůrcům animace, kteří se jí chopili. Zaroveň toho roku bylo založeno studio kresleného filmu Bratři v triku, v jehož čele stál do r. 1947 Jiří Trnka. Po jeho odchodu se vedení ujal Eduard Hofman a spolu s ním ve studiu pracovali např. Z. Miller, V. Bedřich, Z. Smetana, nebo J. Kábrt. V roce 1947 J. Trnka založil Studio loutkového filmu, kde spolu s ním působil Břetislav Pojar, J. Brdečka a další. Mimo zmíněná pražská studia se v poválečném období vyráběl animovaný film také ve zlínských ateliérech (tehdejší Gottwaldov). Vedoucími osobnostmi tohoto ateliéru byli H. Týrlová a K. Zeman.

Jiří Trnka se stal velikánem české animace. Svůj odkaz zanechal v podobě několika kreslených filmů, ale těžištěm jeho tvorby byla přímo virtuózní loutková animace, která proslavila český loutkový film i v zahraničí. Stěžejními díly rozsáhlé trnkovy filmografie jsou filmy Špalíček (1947), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Sen noci svatojánské (1959), Kybernetická babička (1962) a Ruka (1965).

J. Trnka – Kybernetická babička (1962)

V průběhu 40. a 50. let vznikla řada vynikajících loutkových i kreslených filmů. Příkladem jsou výše zmíněné filmy J. Trnky, Zemanova Cesta do pravěku (1954), Pojarovo O skleničku víc (1954), Krteček (1957) Z. Millera, Stvoření světa (1958) E. Hoffmana atd. Kvalitu zdejší tvorby dokazoval také úspěch na mezinárodních festivalech, kde tzv. „česká škola animace“ excelovala. Za tímto mohutným rozvojem bylo stabilní finanční zázemí, které poskytoval tehdejší režim4, doufající v pozitivní sebeprezentaci před zraky demokratického západu. Kromě tohoto v některých případech posloužil krátký animovaný film pro politické agitky, kterými se dogma režimu šířilo do povědomí mas diváků. Někdy nešlo ani o zcela dobrovolnou práci ze strany tvůrců, kteří takto museli dokazovat svou loajalitu režimu, pokud se nadále chtěli oficiální tvorbě věnovat.

V 60. letech český animovaný film zaznamenal svůj druhý velký vzestup (Trnkova Ruka (1965), Pojarovi medvědi – Potkali se u Kolína, Pojďťe pane, budeme si hrát (1965), Brdečkova Špatně namalovaná slepice (1964) atd.). Jan Švankmajer představil v roce 1964 svůj první film Poslední trik pana Schwarcewalldea a pana Edgara.

B. Pojar – Potkali se u Kolína (1965)

Zrod animace na Slovensku

Průlom v animaci zaznamenávají i Rumunsko, Polsko, Maďarsko nebo Bulharsko. „Bratislavská skupina prichádza do tohoto pohybu s 10–20-ročným oneskorením. Ale prichádza a je tu. Nemožno povedať – „ocitá sa“, lebo svoje miesto si vymohla, vystála a vybojovala.“5

Oficiálně je zrod slovenského animovaného filmu datován do roku 1965, kdy vzniklo Štúdio krátkych filmov na Kolibe v Bratislavě a s ním i Skupina kresleného filmu pod vedením Viktora Kubala6, který na Slovensku platí za průkopníka a zakladele animovaného filmu podobně, jako je Trnka zakladatelskou osobností v Čechách. Zároveň se vznikem Skupiny kresleného filmu, kterému předcházelo dvacetileté martyrium pokusů přesvědčit vedení o smysluplnosti a životaschopnosti slovenské animace, se objevují nová jména. Jsou jimi Vlastimil Herold, Jaroslava Havettová, Ivan Popovič, Milan Peťovský, Veronika Margotsyová a další. Ve studiu vznikala tvorba jak vlastní, tak na zakázku např. od Čs. televize. Nadále se však slovenská animace potýkala s problémy, jako jsou nedostačující zázemí, zastaralé technické vybavení a nedostatek zkušených pracovníků

V. Kubal – Puf a Muf (1971)

1 POŠ, J. Výtvarníci animovaného filmu. Praha 1990, str. 18
2 DUTKA, E. Animovaný film: úvod do scenáristiky animovaného filmu: minimum z historie české animace. Praha 2002, str. 48
3 KUBÍČEK, J. Bejvávalo: Co spojuje český animovaný film s egyptskými pyramidami. A2: kulturní týdeník. 16. 4. 2008, r. IV, č. 16, s. 1 a 11. Dostupný také: www.culturenet.cz/… .
4 Na animovaný film se zatím pohlíželo jako na nezávadnou tvorbu pro děti, kterou ve většině případů i byla, a k pobavení dospělých. Cenzura se projevila až s příchodem normalizace.
5 URC, R., VESELÝ, M. Slovenský animovaný film. Bratislava 1994, str. 23
6 Kolektiv autorů. Slovenský animovaný film. Bratislava 1996, str. 5